prší a prší
Mnoho pozdravů z našich vysokohorských končin. Posledních čtrnáct dní stěží můžeme říci, že se nacházíme v nejsušší části Himaláje. Letošní léto v Zanskaru je ve znamení deště. Přesto právě v současné chvíli si můžeme začít prozpěvovat: „Slunce už vysouší loužičky, osuší i mé dlouhé nožičky“. Konečně po dlouhé době vyhrálo slunko svůj boj s mraky a ukázalo nám svoji zář. Přečkali jsme ve zdraví a v suchu období dešťů a s radostí můžeme totéž konstatovat i o škole. Hliněná střecha naší školy obstála v náporu vodních přívalů. To samé však nemohou prohlásit místní obyvatelé o jejich střechách. Zdejší stavby a stavební materiál nepočítají s dešti jako byly tyto, proto si mnoho vesničanů užilo bahna i v obývacích pokojích. Všechno zlé je k něčemu dobré a tak dlouhodobá vlhkost prospěla zdejší úrodě. Přibližně za týden domorodci začínají se sklizní.
Ve škole jsme připravili dětičkám pro ně neoblíbenou aktivitu, které se nevyhnete v žádné škole, v podobě ověřovaní nabytých znalostí za poslední dva měsíce. Všechny třídy, kromě těch nejmenších, prodělaly řetěz testů ze všech zkouškových předmětů jako je Matematika, Angličtina, Hindi, Urdu, BhoTi, Social Studies a General Science. Od rána jste mohli vidět zadumané tvářičky dětiček, na poslední chvíli si opakující látku k následujícímu testu. Jak se den chýlil ke konci, odcházela nervozita a navracely se úsměvy. Několik dní na to roztáhly se úsměvy některých dětí ještě více, to když se dozvěděly výsledky a ty nejlepší obdržely odměnu za dobře vykonanou práci.
V mimoškolních aktivitách, i přes omezení deštěm, proběhlo osazování teras rostlinami. V období mezi dvěma přeháňkami, zapustili jsme kořeny mladých stromků za pomoci několika českých kolemjdoucích. Nyní čekáme, jak se stromky uchytí. Pravda, s pravidelným zavlažováním nemáme problém.
Zpět k článkům.