Ve škole v Manali
Část našeho pobytu v Manali jsme zasvětili i návštěvě místní školy, která náleží pod Himalayan Buddhist Culture Association, tedy organizci, která by v budoucnu měla zaštiťovat i Sluneční školu v Kargyaku.
Školou nás provedla, naše dotazy zodpověděla a sladký čaj nám navařila velmi milá paní ředitelka – trpělivě se nám věnovala asi hodinu ve své pracovně a pak nás ještě provedla po třídách. Její škola je školou internátní, kde studuje zhruba 250 žáků a žáčků – tj. od 4 do 16 let. Spodní věk zápisu do školy není přesně definován, takže v prvním ročníku se mohou potkat děti značně rozdílného věku.
Škola zajišťuje výuku v deseti ročnících, kterým předchází rok předškolního vzdělávání. Prvních pět ročníků spadá do tzv. junior classes, což je obdoba našeho prvního stupně. Podobný druh vzdělávání bude poskytovat i naše škola v Kargyaku. Na prvním stupni se děti učí matematiku, angličtinu, hindštinu, bhoti (tibetské písmo), základy přírodních věd a obdobu naší občanské výchovy, či společenských věd, které jsou zde nicméně rozloženy do více předmětů (General Knowledge, Moral Science a Social Science). Na konci každého semestru skládají žáci ze všech předmětů zkoušky. Když jsme se ptali na osnovy jednotlivých předmětů, dozvěděli jsme se, že učitelé prostě jen následují učebnice, v každém z indických států jednotné. Měli jsme možnost nahlédnout do učebnice angličtiny pro desátou třídu – každá lekce obsahuje pouze poměrně náročný text a otázky k němu – velice to připomíná naše čítanky z dob minulých.
Ve škole každopádně vládla příjemná atmosféra, děti vesele zdravili „helou, helou“ a všechny se velmi hezky usmívaly do objektivů bledých tváří.
Z Manali zaslal: Markéta a Láďa