Fanklub Brada Pitta, motlitby a jačí polévka

Začátek března byl ve znamení slunce. Teploty na školní chodbě vyskakovaly přes 30°C, takže jsme děti ze školy museli kropit studenou vodou, aby se nám nepřehrály. Stal se z toho hit, kdo není po obědě pokropen, je prostě out. Dalším lákadlem je hrazda. Děti prostě baví viset. V soutěži, kdo vydrží viset nejdéle, jasně vévodí Dolma ze třetí třídy, těsně následovaná Rinchenem z první. Už jsme se začínali těšit na jaro, ale chyba lávky. Od posvátné hory Gomporančen se k nám přihnaly monzunové, težké, sněhové mraky a vrátily nás do reality. Snežilo vydatně a sněžilo dlouho. Když se na nás po pár dnech zase usmálo sluníčko, škola vypadala jako iglú. Na streše a oknech leželo 30 čísel sněhu, uvnitř tma jako v pytli a zima. Všichni jsme se vrhli do odklízení sněhu, aby nám nepřimrzaly tužky a sešity k rukám. V takovém počasí nosí malé děti do školy rodiče na zádech, protože by si samy cestu neprošlapaly. Zima v Kargyaku se nese ve znamení pudži. Místní se modlí opravdu často. Ženy i muži se modlí odděleně. Takové setkaní ze začátku připomíná prostředí hlučné tovarní haly, která se pozvolna promění v harmonické odříkávání manter, doplněné roztáčením modlitebních mlýnků a posouváním modlitebních korálků. Po náročném dni, kdy nejvýkonnější modlící se mají za sebou přes 14000 odříkaných manter, jsou všichni zúčastnění odměněni tsampou, čapáty a tukpou (polévka s jačím masem). Poté se všichni s plnými žaludky spokojeně odeberou do svých příbytků. Další akcí bylo setkání ve škole s rodiči a dětmi, kde jsme navázali na tradici Jirky a Ondry a promítali školní videa pořízené za uplynulý měsíc. Po projekci začali rodiče v náboženském vytržení vykřikovat "Lhasa movie". Předvedli jsme jim Sedm let v Tibetu a z dívčí části osazenstva se nám podařilo udělat fanklub Brada Pitta. Místní byli nadšeni, a protože ve vesnici bylo zrovna po jačí zabíjačce, byli jsme obdarováni jitrničkami, což udělalo radost spíš mně.

Zpět k článkům.