O spojení, které stojí spoustu úsilí, o škole, která šlape jako na drátku, o Phuktalu, svátcích a o stopách, které je dobré nenechat zapadnout sněhem - Blanka (Padum 24.2.2012)

Nekolikrat uz spadl internet, jsem tu jiz tri hodiny a zatim jsem toho moc nenapsala, za chvili budou zavirat. Jeste dnes se vracim - byla to sem celkem narocna cesta a nechci, aby mi vitr zafoukal stopy, ktere jsem sem pracne v hlubokem snehu vyslapala. Zkousela jsem take stesti na policii ohledne zabaveneho telefonu - vice pri pondelnim telefionickem kontaktu - doufam ze cestou nenapadne dalsi snih a dorazim do te doby do Kargyaku.

Je to jiz vice jak mesic, kdy nase dvojice dorazila do Slunecni skoly a vystridala Zuzku a Karol. Provoz skoly pokracuje bez problemu, zatim podle zimniho rozvrhu [10.00 -15.00 hodin, jednou za 14 dnu v sobotu]. Dvakrat v tydnu dochazime ucit anglictinu do vedlejsi vesnice Ski – Libor v utery, ja v patek. Stredecni podvecery jsou venovany detskym filmum, promitame na PC, pondelni vecery prichazeji na filmy pro dospele vesnicane. Divci party pro 5., 6. a 7.rocnik s prespanim ve skole mela velky uspech, obzvlaste navlekani jabloneckych koralku a promitani filmu v ladakstine. Vesnicane nas zvou do rodin na vecere, nejcasteji mistni specialitu momo - pirohy plnene vetsinou okorenenymi brambory s cibuli nebo jacim masem.

Tento tyden maji deti ze skolky a  1. az 4. rocniku ve skole prazdniny - v Phuktalu se kona kazdorocni budhisticka slavnost, na ktere starsi deti a obyvatele okolnich vesnic nemuzou chybet. Spolecne s detmi z 5., 6. a 7. rocniku jsme se vydali na dvoudenni pochod vetsinou po zamrzle a zasnezene rece do budhistickeho klastera zalozeneho jiz v 11 stoleti,  je to jedna z nejimpozantnejsich staveb v teto odlehle casti Himalaje. Budovy klastera jsou postaveny v temer kolme stene nad rekou kolem jeskyne, ve ktere je hlavni chram. Vsichni poutnici maji na sobe svatecni odev, devcata a zeny sve sperky.  Dokonce i ze vzdalenejsich vesnic vyrazeji jen s dary pro klaster. Ubytovani a stravu jim nezistne poskytuji obyvatele vesnic, kterymi prochazeji.

Z Phuktalu je to uz jen dva dny osamele pesi chuze do Padumu po vetsinou zamrzle a zasnezene rece, horske stezky jsou nyni kvuli snehu temer neschudne. Vyuzivam skolniho volna a vyrazim poslat zpravu na nejblizsi internet, protoze urednici v Lehu si vymysleli dalsi duvod, proc neni mozne pripojit vesnicky satelitni telefon v Kargyaku pote, co jsme splnili vsechny jejich podminky. Libor se mezitim vraci s detmi z Phuktalu zpet do Kargyaku.

Zpět k článkům.