Maly zanskarsky slovnicek
Slovníček užitečných výrazů od koordinátorek projektu Sluneční školy, učitelek jak řemen a supr holek, Zuzky a Peti,...je vidět, že se u nás ve škole učí dobře nejen děti! > viz dále
Fera tsunkce Small Talk
Džule. ahoj, diky
Kamzang? Jak se mas?
Skjot le vítej
Nje rang ming la či in le? Jak se jmenujes?
Ni ming Me jmeno
Nirong ming Tve jmeno
Kamzang jod le Stastnou cestu
Jang žal jin Nashledanou, navidenou
Karu kjoče? Kam jdeš?
Padum la kjoče la. Jdu do Padumu.
Don don. Vezměte si ještě, pijte, jezte.
Dik. Dik. Dost. To již stačí.
Ňamun. Trošku.
Tukdžeče. Děkuji.
Taši de lek. Hodně štěstí.
Ja. ano
Men ne
Ne, díky. Men džule.
Ha go. Rozumím.
Ha ma go. Nerozumím.
Tabar Rodina
Ama mamka
Aba taťka
Thugu dítě
Busa chlapec
Bomo dívka
Nomo sestra
Adži starší sestra
No bratr
Ačo starší bratr
Abi babička
Meme děda
Pomu dcera
Putsha syn
Pagma nevěsta
makpa Manžel, ženich
nama manželka
agu strýc
ane teta
Karci/ Dontan Jídlo
Tsampa mouka
Žo jogurt
Khara cukr
Sha maso
Oma mléko
Thupa polévka
Momo plněné knedlíčky – masem, zeleninou
Timo Knedlíčky, neplněné
Dras rýže
Dal čočka
Arak pálenka
Čang kvasné pivo
Labuk ředkev
Tamatar rajče
Palak špenát
Kušu jablko
Santara pomeranč
Čuli čerstvá či sušená, kyselá meruňka
Phating sušená meruňka
Tša sůl
Tsong cibule
Sančan Zveř
Šava Jelen
Yak jak
Dimo jaci samice
Balang kráva
Dzo kříženec krávy a jaka
Čunka místní druh vrány
Ajbek kozorozec
Rul had
Dža pták
Nja ryba
Rama koza
Tha kůň
Ki pes
Piši kočka
Luk ovce
Rangdzon Příroda
Ňima sluníčko
Kha sníh
Kangs led
Dog mo horko
Čar pa déšť
Thal bu prach
Thal ba hlína
Skar ma hvězda
Tok po tání sněhu
Tso jezero
Ri hora
Tok po potok
Ču voda
Ču tung pitná voda
Tsang po řeka
Za Den
Za Tava Pondělí
Za Migmar Úterý
Za Lapa Středa
Za Purbu Čtvrtek
Za Pasang Pátek
Za Penba Sobota